Když covidová situace dovolila, zrodil se nám v hlavě nápad, že bychom vyrazili pocestovat po zahraničních chovatelích korel. Dnes se razí trend sociálních sítí, ale není nad osobní setkání a poznání se. S Petrem Svobodou, kamarádem a členem našeho klubu, jsme 6.srpna 2021 zamířili na tisíc kilometrů dlouhou cestu.
Naše první zastávka byla v německém Forstwegu, kde nás už očekával Marco Bloy. Sympatický chovatel a předseda německého spolku SNV, který nás nechal nahlédnout do svého chovu, pohostil nás ve svém obydlí a sdělil mnoho zajímavých informací. Jeho chov je zajímavý tím, že své korely chová v boxech, voliérách, ale i v hejnu, kde vše funguje bez problému. Podívaná to byla krásná, jelikož v chovu má více mutací výstavní kvality. Od Marca jsme neodjížděli s prázdnou, posádka se nám rozrostla o nové kusy korel. Radost byla na obou stranách.
Druhou zastávku jsme uskutečnili v Belgii, konkrétně v Beerse, u Pascala Crola – chovatele převážně korel strak šedých, bělohlavých a perlových. I zde jsme byli mile přivítáni a pohoštěni. Prohlídka chovu u Pacala byla pro nás tím největším zážitkem z celé cesty.
Návštěva dalšího z chovatelů, který se zastavil u Pascala, byla předem dohodnuta. Marc Lambert nás přijel pozdravit i s pár kousky svého chovu, které jsme si odváželi. Prázdná místa v autě se nám začínala tenčit. 😊
Poslední návštěvu jsme uskutečnili opět v Německu, tentokrát v německém Rödinghausenu u Christopha Palsbrockera. Nadšený chovatel korel nás mile přivítal a velkolepě pohostil, provedl nás svým chovem, sdělil několik zajímavých informací a ani odsud se neodjíždělo s prázdnou.
Za nás oba s Petrem mohu napsat, že ač cesta byla tam i zpět dlouhá, nic by nás neodradilo od toho, abychom vyrazili znovu. Na tak milá setkání a zážitky budeme vždy rádi vzpomínat. A rád bude vzpomínat i náš chov, kterému jsme „trochu“ přispěli k rozšíření. 😊
Text + foto – Jan Tuzar