VÝBĚROVÝ CHOV
Je vlastně úmyslný proces (metoda) výběru určitých jedinců,u kterých je evidentní jedna nebo více vlastností,které si chovatel přeje zachovat v linii i pro příští generace.Výběrový chov se obvykle spojuje s liniovým programem a může se provádět jedním nebo více pokusy v úzké příbuzenské plemenitbě,abychom získali u vyšlechtěných jedinců takový souhrn vlastností,které alternativním pářením nedocílíme.
Výběrový chov se může provádět i sestavováním párů z nepříbuzných jedinců,ale u tohoto potomstva nejsou záruky,že zděděné pozitivní rysy budou pro příští generace zachovány. Zkušení chovatelé k tomu říkají,že je lepší mít nepříbuzné páry od jednoho špičkového chovatele,než od několika takových chovatelů.
Genetické dispozice
Je-li přenášen do potomstva některý znak ke zlepšení standardu a přenáší se na potomstvo recesivně,pak mnohé nezkušené chovatele překvapí,že se u potomstva neobjeví.Je to logické,protože dědičnost recesivní je ustupující a objeví se až v dalších generacích,nebo se neobjeví vůbec,nebudou-li chovné páry vhodně sestaveny.Jestliže se snažíme ve svém chovném programu vylepšit některé standardní znaky korel(například délku,tvar a opeření chocholky,velikost postavy nebo tvar lícní skvrny) musí je mít alespoň jeden z rodičů typické.
Je třeba mít na paměti,že pouze jeden z rodičů může přenášet tyto vlastnosti na potomstvo,avšak pokud tyto rysy nejsou dominantní,u mláďat se neobjeví.Takový skrytý (ustupující)gen se nám může objevit v příštích generacích,ale také nikoliv,pokud se nedostane do dominantního postavení . V takovém případě je nutné kvalitního samce nebo kvalitní samici znovu zařadit do liniového chovu.Je třeba dbát na to,aby neměl jen nejvyšší ocenění na výstavě,ale také byl ze zdravého a plodného chovu.Jedině takový jedinec nám může chov vylepšit nejen podle standardu,ale i z chovného hlediska.
Při této příležitosti je třeba respektovat i některé rady zkušených chovatelů,kteří říkají,že nikdy nesmíme párovat dva ptáky,kteří mají stejné vady.Rovněž nesmíme nikdy sestavovat chovné páry z jedinců malých postav,i když mají ideální zbarvení a požadovanou kresbu.Pokud nemáme jistotu,že složený pár nebude mít kvalitní potomstvo,radí zkušení chovatelé,nesmíme sestavovat ptáky úzké příbuzenské plemenitby,ale co nejvzdálenější nebo naprosto nepříbuzné,samozřejmě dobrého standardu.
Ideální bude,když každá strana rovnice(tj.samec i samice)bude sestavena z těch nejkvalitnějších jedinců,pokud mají převládat i v příštích generacích.Není třeba dodávat,že kroužkované potomstvo i rodiče je třeba evidovat,zaznamenávat si o nich veškeré údaje a soustavným sledováním a vyhodnocováním tak chov zlepšovat.Zda je tak stane,to nám zodpoví zkušení chovatelé nebo výsledky na výstavách.
Zavedení linie
Bude-li chovatel sestavovat chovné páry jen s nepříbuznými ptáky,bude u nich postupně ztrácet kvalitu,protože byli zcela rozdílných znaků.Zlepšení nastane jen tehdy,když se přejde na liniový chov.Z nejlepších odchovaných jedinců se musí sestavit dílčí linie(obvykle dvě,aby byly k sobě nepříbuzné).Linie jsou odlišné v typu a několik chovných sezon je prošlechťujeme samostatně k standardu(i nejužší příbuzenskou plemenitbu).Jakmile zjistíme,že se nám chov nezlepšuje,přikročíme k rodinné linii,tzn.,že začneme sestavovat ptáky z obou linií a pokračujeme stejným způsobem jako v dílčích liniích.Zásadně do této rodinné linie nesmíme přidat cizího ptáka i například ze špičkového chovu,to by nám mohlo plánovaný intenzivní chov vrátit i několik let nazpět.V období,kdy začínáme provádět rodinnou linii,je třeba si založit třetí dílčí linii z naprosto nepříbuzných ptáků,které si zakoupíme ze špičkových chovů a znovu je samostatně prošlechťujeme pro další léta.Jakmile po několika letech zjistíme,že chov v rodinné linii již nelze zkvalitnit,nebo alespoň udržet na současné kvalitě,začnou se jeho kvalitní ptáci pářit s nejlepšími jedinci třetí dílčí linie,kterou jsme založili jako rezervu pro svůj chov.
Cílem liniového chovu,který provádějí špičkoví chovatelé,je udržet si vlastní chov po mnoha generací ve stejné kvalitě,tzn.mít ho pod svou kontrolou.Není nic neobvyklého,když jednoho vynikajícího samečka páříme se dvěma nebo i třemi samičkami,které jsou nejlepší a z takového odchovu si pak vybereme ty nejlepší jedince pro založení nové dílčí linie.
Korela perlová lutino a perlová šedá
Připravil : M.Pekhart